Lager Broumov / Braunau 1915 – 1918

Lager Broumov / Braunau 1915 – 1918

Připomínka zajateckého tábora z první světové války

O vzniku zajateckého tábora v prostoru mezi Broumovem, Křinicemi a Martínkovicemi bylo rozhodnuto na konci jara roku 1915 v rámci budování sítě zajateckých táborů Rakousko-Uherskou armádou v Rakousku, Českém království, Uhrách i jinde. V červnu roku 1915 bylo započato se stavbou tábora, na které se zprvu podílely stavební firmy z celých Čech, později převzali stavební práce první vězni. Těmi byli ruští řemeslníci vybraní z řad zajatců a důstojníci, internovaní v táboře v červenci 1915 v počtu 300 mužů. Brzy následovaly další transporty a rozrůstajícímu se dřevěnému městu se začalo říkal Malá Moskva. Jen během půlroční existence tábora od července do prosince 1915 jím prošlo přes devět tisíc zajatců, z nichž většina byla srbské národnosti. Prvním a nejdéle zde sloužícím velitelem zajateckého tábora byl jmenován generálmajor Josef Mayrhofer von Grünbühl, velký oblíbenec obyvatel Broumova.

Tábor byl postaven pro celkovou kapacitu 30.000 zajatců, která byla většinou naplněna přibližne ze dvou třetin. Vojenská jednotka, která hlídala a spravovala tábor čítala více než tisíc vojáků rakousko-uherské c. a k. armády. V počátku války se předpokládalo, že na Broumovsku bude internováno až 100.000 zajatců a tábor měl být největším v rámci Českého království, ale k tomu nakonec nedošlo. Údaje o celkovém počtu zajatců, kteří táborem prošly se liší, pohybují se mezi 28.000 – 35.000 osob, přibližně dva tisíce z tohoto počtu byly děti ve věku 8 – 17 let, pro které byla v táboře zřízena škola s pravidelným vyučováním. Vedle Srbů a Rusů zde byli internováni také Rumuni, Italové, Černohorci a příslušníci dalších národů.

Zajatecký tábor sestával ze 323 objektů. Byl rozdělen na skupiny baráků pro mužstvo, ubikace pro strážné oddíly a důstojníky a další zařízení, jako byla důstojnická a zajatecká kuchyně, sklady, pekárna, lázeňský dům, modlitebna, škola, knihovna, nemocnice s izolační jednotkou, dezinfekčním zařízením a dokonce operačním sálem. V táboře zajatci pracovali v dílnách, které zajišťovaly především chod tábora, jednalo se o kovárnu, truhlárnu, křejčovskou a ševcovskou dílnu, kolárnu, bednářství, instalatérskou dílnu a další provozy. Mnoho vězňů, kteří táborem prošli, bylo odesíláno na nucené práce po celé monarchii, ale také do Německa a na dobytá území do Srbska, Rumunska a podobně, dokonce až do spřáteleného Turecka, které bojovalo na straně Rakouska-Uherska a Německa. Část vězňů byla využívána také k pracím přímo na Broumovsku, většinou v zemědělství.

Zásobování tábora bylo zajišťováno především po železnici, od nádraží v Broumově dopravovala proviant a materiál železniční vlečka. Vodu do tábora přiváděl vodovod napájený silnými prameny pod Stěnami na horním konci Martínkovic. Splaškovou vodu odváděla vězni vybudovaná kanalizace a každý barák měl vlastní latríny s jímkou, která byla denně vyvážena.

Přes mnohá hygienická opatření a časté inspekce docházelo k četným úmrtím zajatců, zejména vlivem dlouhodobého strádání, podvýživy, chladu a celkového vyčerpání. Nejvíce obětí si vyžádala epidemie skvrnitého tyfu, kdy v jejím průběhu umíralo až 300 zajatců denně a podlehlo i několik dozorců. Celkově v táboře v letech 1915 – 1918 zemřelo přes 2500 zajatců, v naprosté většině se jednalo o Srby, kterých bylo v táboře nejvíce a dostávalo se jim nejhoršího zacházení. Zajatci byli pohřbíváni v blízkosti tábora na zajateckém hřbitově, v místě stojí dodnes památník, kteří postavili samotní zajatci. Hroby byly v letech 1926 a 1927 exhumovány a ostatky zajatců převezeny do k tomuto účelu zbudovaných mauzoleí v Jindřichovicích a v Milovicích.

Zajatecký tábor a utrpení zajatců připomene v letošním roce při příležitosti výročí 100 let od konce první světové války výstava fotografií, dokumentujících detailně prostředí tábora a života v něm, která bude instalována přímo v místě, kde tábor stál, tedy v blízkosti dnešního sportovního letiště Broumov. Fotografie jsou především ze souboru vytvořeného táborovým lékařem dr. Georgem Langerem. Výstavu uspořádal za podpory města Broumova, obce Martínkovice a řady sponzorů Institut regionální paměti. Zároveň bude za podpory Královéhradeckého kraje a sponzorů vydána publikace o zajateckém táboře, která přinese více než dvě stovky fotografií a další zajímavé dokumentární a archivní materiály. Výstava bude zahájena u letiště Broumov při silnici z Broumova na Martínkovice v pátek 27. července v 16 hodin. V rámci vernisáže bude rovněž uvedena zmíněná kniha. Výstava potrvá do konce října a bude zakončena pietním aktem dne 1. 11., kdy byl před sto lety zajatecký tábor rozpuštěn.

Petr Bergmann